Také se vám někdy honilo hlavou, jak je to na tom světě zařízené, že tomu se děje právě teď něco hezkého a druhému se v tu samou dobu někde jinde děje něco zlého? A proč se oběma dějí tak rozdílné situace třeba ve stejném prostředí za stejných podmínek? Proč někdo je úspěšný a má vše co potřebuje a jiný nějakým způsobem strádá a při tom jsou třeba sousedi?
Lidé jsou zvláštní stvoření, kteří jsou ve větších měřítkách dost neuchopitelnou záležitostí :-) Rádi přenecháváme zodpovědnost někomu jinému, necháváme za nás rozhodovat takzvané odborníky, neradi bereme otěže do svých rukou místo kočího, protože se necháme ovládat strachy a jinými prostředníky, kteří přece nejlépe vědí, co je pro nás dobré. Třeba jako církev, náboženství, státní představitelé, Evropská unie a další :-D
Došel jsem k celkem jednoduché otázce, jejíž odpověď zaměřuje pozornost úplně opačným způsobem, než nás tu na světě někdo učí, protože přeci prázdný pohár se musí bez diskuze naplnit. Tou otázkou je "Kdo mně zná nejlépe?" Možná nám hned bleskne hlavou no přeci náš partner nebo rodiče. Ano, lidé nám blízcí, dokážou v nás spoustu skutečností odhalit. Jak těch přínosných, tak těch, co nás nějakým způsobem tíží. Ale přesto nemohou znát úplně vše, pokud jim to nedovolíme a mnozí z nás se neradi obnažují před druhými nejen fyzicky, ale i duševně. A asi není úplně v pořádku, aby o nás všichni věděli všechno, i když třeba Google a Facebook se o to snáží :-)
Tím, kdo zná nejlépe nás, jsme mi samotní, i když nám z tv a časopisů tvrdí, jak nejlépe se oblékat, jak nejlépe se stravovat, jak nejlépe trávit čas, jak nejlépe pracovat nebo jak nejlépe žít s partnery. Každý z nás ví a zná svoje potřeby, touhy, přání i to jak je právě nastavený. Někdy si to uvědomujeme více, někdy méně, ale pořád to vnímáme a naše okolí na to reaguje. Ale co s tím, jak to uchopit, jak s tím pracovat. Jo jasně, jsem třeba makový s trochou povidel, najdu i pár rozinek a pokaždé chutnám trochu jinak :-) Je úplně jedno, jací jsme a kde se právě nacházíme, s čím pracujeme, jak a proč to děláme. Spoustu z nás hledáme v chytrých knihách nebo na seminářích, na kurzech, na různých setkáních. Dobře, jsou to možnosti, které nás mohou posunout, když budeme dostatečně vytrvalí. Ale být dostatečně vytrvalý je dost vyčerpávající a být vyčerpán u konce cesty u cíle třeba tak jako běžec, který vyvinul mega výkon, aby doběhl první a pak se hroutí k zemi a není schopen stát, to není úplně to pravé ořechové nebo ano? Já když dosáhnu cíle, chci si to užít, radovat se z toho, pomazlit se s tím, vnímat, že tenhle moment stojí za to a vychutnat si ho jako nejluxusnější zboží na světě :-)
Tak mi teda někdo laskavě řekněte, co použít pro to, abych dosáhnul svých záměrů, cílů, vizí, přání a neždímal se při tom jak prádlo v pračce?
Mnozí z nás si už nějakým způsobem uvědomují, že je "něco" mezi nebem a zemí. A je to pro každého trochu něco jiného a vždy je to fascinující. Existuje "to" bez ohledu na to, jestli tomu věříme nebo ne, stejně tak jako je mezi námi vzduch, který dýcháme a na kterém jsme životně závislí i přes to, že ho vlastně vůbec nevidíme :-)
Stejně tak je "něco" mezi zemí a "božstvím". Každý si to nazýváme po svém a je to tak v pořádku. Někdo tomu říká Bůh, další to nazývají Osudem, jiní to nazývají Jsoucnem a někdo pro to žádný název nemá :-) Mně se nejvíce líbí "Božství", protože rád říkám: "To je božíííí."
A tohle Božství, aby uspokojilo svoje vlastní potřeby, si vytvořilo pár dost dobrých nástrojů, které jsou tu pro všechny a všechno, kteří mají zájem je využít. Jeden z těch nástrojů, na který je dobré zaměřit svou pozornost je "Vesmír". Ano ten Vesmír, který všichni známe. Ten Vesmír, který vlastně tvoří celý prostor pro všechny a všechno, kteří se v něm realizují :-)
Ale počkej, jak může něco jako výplň prostoru mezi hvězdami a planetami pomáhat realizovat moje přání, vize a sny? Tady je třeba zmínit, že fyzická úroveň je jen projekce toho, co se tvoří. V podstatě takový vylepšený hologram ze Star Treku :-) Takže to můžeme prostě brát jako prostor, který čeká na to, až v něm někdo začne něco tvořit. Dá se to přirovnat i k hrám, třeba jako je budovatelská strategie Civilizace nebo Sim City, kde máte určený prostor a vytváříte podněty k tomu, aby se v tom prostoru něco dělo. Můžeme tedy říci, že jsme v danou chvíli stavitelé měst nebo bohové, kteří rozvíjí nějakou společnost.
Stejně to funguje s naším Vesmírem, kde ovšem nejsou žádná omezení, jen ta, co si sami určíme a je často z podivem, jaká omezení jsme si schopní dávat :-) A jak můžu tvrdit, že je Vesmír neomezeným prostorem a nástrojem k tvoření? No tak, pokud se podívám na fakt, že se událo něco jako velký třesk a začalo se naplňovat prázdno a v tom prostoru vznikají tak fascinující záležitosti, jako jsou planety, hvězdy, galaxie, mlhoviny, sluneční soustavy, život, pak ten prostor, ve kterém se to děje a kterému říkáme Vesmír, umožňuje nekonečně mnoho variant realizace čehokoliv.
Mít takový nástroj k dispozici je přece bomba :-D
A teď to nejlepší. Ten nástroj je natolik inteligentní, že spolupracuje s naším podvědomím a Duší a vyloženě čeká na to, až mi mu zadáme nějaký konkrétní požadavek. Pokud to uděláme a vložíme tomu nástroji naprostou důvěru, Vesmír se pro nás přetrhne, aby mohl splnit naší objednávku .-)
Je to pro mně jako herní pole kde se pohybuju já a mé okolí. Já jsem v něčem na startu a zadám si cíl. Nevím jak se k němu dostanu, ale vím, že mám nástroj, který udělá maximum pro to, aby mně tam dovedl, to znamená, že dle mých rozhodnutí postaví do herního pole takové situace, takové lidi a takové věci, které mně stimulují k tomu, abych dosáhnul mého cíle. Proto při objednávce není podstatné jak, ale co si přeju a proč si to přeju. O tom ale v samostatném povídání, protože tohle bylo pouze seznámení s mocným nástrojem, který máme všichni plně k dispozici za každých podmínek, za každé situace a v každém okamžiku .-)
Jaroslav Bredbery Beránek ml.
Žádné komentáře:
Okomentovat